V sobotu 11. května se v Přední Výtoni a okolí Lipna konal sedmadvacátý ročník soutěže zásahových jednotek s názvem Šumaman.
Noční mrazy ohrožují úrodu ovoce, odhadované ztráty sahají až k 90%
Kvůli mrazivým nocím je ohrožena letošní úroda ovoce. S každým dalším nočním mrazem přichází jihočeští ovocnáři o část úrody. Přijít mohou až o 90 procent plodů.
Noční mrazy, které postihly celou Českou republiku, jsou pro jihočeské ovocnáře fatální. Stromy totiž rozkvetly zhruba o čtyři týdny dřív než obvykle, takže teploty pod nulou je ohrožují mnohem víc. "Švestky už byly v době toho mrazu odkvetlý. To znamená, jsou tam plůdky o velikosti dvou až třech milimetrů a tam asi některý nebo spíš většina jich opadá, protože je tam poškození znatelný. Jinak u jablek to bude záležitost odrůd. Tady, když jsme se dívali, rozkrojili jsme nějaký plůdky od toho Admirálu, tak ta odrůda zřejmě je stoprocentně poškozená mrazem." říká předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Petr Leber.
Přesné vyhodnocení škod by měli ovocnáři vědět zhruba za tři týdny. Předběžně ale počítají se ztrátou až 90 % úrody. "My musíme teď počkat prostě těch 14 dní, tři neděle a uvidíme, jak dopadne ten propad, kolik tam těch plodů zbude na tom stromě. Horší věc je ta, že většina těch nových odrůd reaguje i na ten stres s tím chladem tím, že vytváří na těch plodech nějaký škody, propadliny, takový lišeje a fleky a pak to ovoce pro konzumní účely není vhodný." upřesňuje Petr Leber.
Chladné počasí s deštěm a větrem neprospívá ani opylení květů, protože včely v takovém počasí nelétají. Podobné teploty v dubnu ale nejsou podle ovocnářů ničím výjimečné. "Nějaká teplota -4 stupně, to už jsme zažili víckrát a ten dopad nebyl až tak tragický jako v letošním roce. Ale ty vysoký teploty, který byly před tím mrazem, způsobily to, že ty stromy se nedokázaly adaptovat na tu nižší teplotu a pak ta škoda je taková, jaká je." dodává předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech.
Ovocnáři se mohou pokusit sady před mrazy ochránit různými způsoby - například ohříváním svícemi nebo používáním protimrazových zamlžovačů. Obrana je ale velmi obtížná a také nákladná. "Těch technických opatření je víc, ale já si myslím, že takový ty záležitosti, jako nějaký zakouření nebo ta umělá mlha, že by v tomto případě nefungovalo, protože to nebyl klasický inverzní mráz, ale takzvaný vpád studeného vzduchu a ty teploty se nelišily vzhledem k nadmořské výšce. To znamená, když je inverzní mráz, tak ten studený vzduch stéká do těch nižších poloh a tam dělá tu velkou škodu. Kdežto tentokrát to prostě zmrzlo i tady na kopci." zakončuje Petr Leber.
